Jdi na obsah Jdi na menu
 


...Dal si růži do polívky

23. 11. 2010

 

 ...DAL SI RŮŽI DO POLÍVKY

 

 

 

 

 

     Ptáte se kdo? No přece Salvador Dalí, když posvačil na bříšku plavovlasé dívky. Možná taky, že to bylo někdy jindy. Anebo je možné, že to bylo jen ve fantazii básníka Jiřího Suchého, autora vynikajícího textu k písni Kamarádi. Tento verš rovněž posloužil tomuto umělci jako název jeho nového představení v divadle SEMAFOR (shodou okolností Česká televize v současné době opakuje sérii pořadů s názvem V takový krásný společnosti, i tento verš je právě z písně Kamarádi, která pořady uvádí).

     Je 23. listopadu 2010, blíží se čtrnáctá hodina, kdy má začít poslední zkouška před večerní generálkou, Jiří Suchý ještě domalovává jeden z obrazů, kdosi zkouší zahrát na láhve jako na xylofon. Krátce po čtrnácté hodině zkouška začíná. Režisér Jiří Suchý usedá do první řady, a protože neobědval, což se umělcům z časové tísně často stává, omlouvá se účinkujícím, že bude při zkoušce současně něco pojídat, ale ujišťuje je, že tím jeho pozornost na sledování výkonů umělců, nebude nikterak snížena. Takže pan Suchý má v jedné ruce kus salámu a v druhé nápady. Na scéně se rozeznívají první tóny. Hned v úvodu je to píseň Kamarádi. Průvodcem celého představení je Petr Macháček. O pauze režisér jednotlivým umělcům vykládá svoje připomínky. Není jich mnoho, představení je už v podstatě v „kupě“, některé detaily se samozřejmě „usadí“ během prvních repríz. Jitka Molavcová, která tento den natáčí v televizi, dorazí až na závěr zkoušky. A je tu konečně večerní generálka. Zatímco při odpolední zkoušce se nezasvěcenému divákovi ještě může jevit představení dosud poněkud roztříštěné, na generálce nic takového již není znát, je to zcela regulérní představení se vším všudy, jako každé jiné. Přesto, že je to také vlastně ještě zkouška, režisér nemusel na žádném místě průběh představení přerušit. Premiéra „Dal si růži do polívky“ se koná v divadle Semafor následujícího dne 24. listopadu 2010 od 19:00 hodin. Další nejbližší terminy repríz jsou: 20. prosince 2010, 13. a 29. ledna 2011, 1., 5. a 26. února 2011.

     „Polívka“ je zcela určitě zdařilé představení a jistě se zařadí mezi představení oblíbená a navštěvovaná. Je to jedno z těch, ve kterých se ohlížíme zpět do let minulých, a tak volně navazuje na první díl, s názvem Uteklo to jako H2O. V tomto druhém pokračování si mimo jiné připomeneme např. kdysi velice úspěšnou hru Doktor Johan Faust, Praha II, Karlovo náměstí 40, ale rovněž neúspěšnou Sektu, a řadu dalších. Dodnes mi není jasné, proč Sekta nedoznala u diváků většího úspěchu, protože ať byla jakákoliv, rozhodně to nebyla špatná hra. Diváci se mohou přesvědčit o tom, jaké hezké písničky v ní zazněly, některé z nich dokonce i na scéně Národního divadla v Praze v jazzové opeře Dobře placená procházka. Nečekaný a velice atraktivní je závěr představení, kdy celý soubor hraje na velké množství lahví naplněných vodou, jako na hudební nástroje. Nebylo asi jednoduché lahve řádně vyladit a zachovat neustále jejich naladěnost, protože voda se odpařuje.

     Závěrem zbývá divákům popřát hezkou zábavu a pozvat je, aby se na „Polívku“ určitě přišli podívat a nenechali si představení ujít, protože jeho zhlédnutí jistě stojí za to. Pro ty, kteří ještě v Semaforu nebyli, je tady adresa: Praha 6, Dejvická 27.

 

Text a foto: Dr. Milan Novák    

 

www.svetmuz.cz / Aktuality (23. 11. 2010)